Sedmero krkavců
Sedmero krkavců
Matka pekla svým sedmi synům chléb. Ale oni pořád zlobili a nechtěli se utišit.
Pořád už chtěli bochníčky, až to matka nevydržela a vykřikla: "I bodejž jste se všichni zkrkavčili!" Sotva to dořekla, proměnili se chlapci v sedm krkavců a uletěli. Když se matka vzpamatovala, začala naříkat a bědovat, bylo už pozdě.
Po čase se otcův a matčin smutek utišil a pánbůh se nad nimi smiloval. Narodila se jim dceruška Bohdanka. Děvče rostlo jako z vody.
Ve světnici stála truhla a tu Bohdanka nesměla za nic na světě otevřít. Moc ji to lákalo, až ji jednou otevřela a spatřila tam 7 chlapeckých košil. Ptala se rodičů, čí to je. Rodiče jí řekli o tom neštěstí, co se stalo. Bohdanka si usmyslela, že půjde bratry hledat.
Dlouho chodila a nic o bratrech nevěděla. Poradilo jí až Slunce
. Když našla Bohdanka své bratry, začala vyprávět o
matce a o otci, co se stalo na vsi a podobně.
Bratři byli rádi, že mají aspoň nějaké zprávy z domova.
Rozhodla se Bohdanka, že bratry vysvobodí. Bratři jí poradili, že musí každému ušít košili. Len musela sama zpracovat a ani jediné slovo u toho říci.
Bratři ji zavedli do jeskyně, kde musí pracovat sama. Jel kolem král v kočáře a uviděl Bohdanku, jak přede. Vzal si ji do zámku a umožnil, aby mohla i nadále pracovat. Všichni měli Bohdanku rádi, až na sestru od krále. Jednou musel král nastoupit do boje. Bohdance se narodil syn, ale zlá sestra ho vzala a vyhodila oknem a místo něj podstrčila kotě a nechala Bohdanku upálit. I když byla Bohdanka vedena na popravu, doplétala poslední košili a pak zavolala bratry. Přilétli a Bohdanka na ně hodila košile a bratři se ze sedmera krkavců proměnili, ale poslednímu zůstalo křídlo. Bohdanka všechno vysvětlila svému muži a zůstali spolu na zámku a bratři se vrátili k matce a otci.